0 k porovnání

Výrazné snížení teploty v bytech a rodinných domech může způsobit problémy

Návrh vládní vyhlášky z pera Ministerstva průmyslu a obchodu počítá ve stavu nouze s tím, že se omezí, resp. sníží teplota pro vytápění vnitřních prostor. Bude však toto opatření opravdu prospěšné pro všechny? Mysleli úředníci i na další faktory, než jen na rychlou úsporu energie?

V médiích se objevila tabulka navrhovaných průměrných nepřekročitelných teplot v jednotlivých místnostech dle účelu a využití, takže v každé obytné místnosti, která má okno, by teplota neměla překročit 18 °C, avšak například v předsíních nebo chodbách, jež jsou součástí bytů, by měly být teploty 15 °C. Jak toho dosáhnout v malé chodbičce, která sousedí s pokoji, které by měly mít o tři stupně více, už nikdo není schopen vysvětlit.

K čemu však ještě může dojít, když budete mít doma třeba pouze 15 °C? Může nízká vnitřní teplota ohrozit samotnou stavbu?

Podle Ing. Zdeňka Petrtyla, kterého oslovil portál estav.cz, může v tomto případě nastat problém zvláště u nových staveb. U starších staveb, které jsou z tradičních cihel, nebo u panelových konstrukcí se špaletovými či zdvojenými okny zasklenými běžnými skly, nebude snížení pobytové teploty místností z pohledu fungování stavební konstrukce problém. U nových staveb je však situace podstatně odlišná.

Namísto oken a dveří s třídou průvzdušnosti I a II se totiž v nových stavbách používá extrémně těsných oken moderní konstrukce ať už z plastových, dřevěných či hliníkových profilů s třídami průvzdušnosti IV. Při výstavbě se používají technologie s častým využíváním lepených prvků, sendvičových konstrukcí a dřevostaveb. Těsné okenní a dveřní prvky přitom v těchto domech způsobují nárůst úrovně relativní vlhkosti vnitřního vzduchu, pokud není zavedeno řízené větrání místností (rekuperace).

U starších oken a dveří totiž přirozená vysoká průvzdušnost zabezpečuje dostatečnou výměnu vzduchu, a tím se vlhkost automaticky udržuje na víceméně optimální úrovni. V nových bytech však může při nízké teplotě dojít k podstatně vyšší kondenzaci vzdušné vlhkosti. Velmi často se dle Ing. Petrtyla naměří i relativní vlhkost přesahující 60 % a nezřídka i 70 %, avšak doporučené normové hodnoty jsou od 40 do 60 % - a to při vnitřní teplotě 20 °C +/- 1 °C.

Vyšší vlhkost vzduchu a kondenzace vlhkosti přitom může přispívat k negativnímu vlivu na stavební konstrukci. Běžně známým jevem je vznik plísní například u oken, na stěnách, podlahách a podobně, ale ke kondenzaci dochází i uvnitř stavební konstrukce, což se nemusí projevit hned, ale třeba i v horizontu roků. Snižování vnitřní teploty v místnostech určených k pobytu osob může tedy sice vést k jednorázovým úsporám na vytápění, ale na druhou stranu to může mít negativní dopady na užitnou hodnotu budovy.

Jaký problém může nastat, když výrazně snížíte teplotu v bytě?

Snížení vytápění může přinést také další problémy v bytovém domě. Příčky mezi jednotlivými byty, zvláště v panelových domech, mají nízký tepelný odpor. Takže snížená teplota v jednom bytě či místnosti se promítne do tepelné bilance sousedících bytů. Protože ti, co budou topit víc, budou v podstatě nedobrovolně předávat teplo sousedům, kteří vypnou radiátory. Avšak zatímco ti s vypnutými radiátory moc neušetří (pokud měrná spotřeba klesne pod 80 % průměru domu, bude automaticky upravena na tuto mezní hodnotu), těm, co jim budou nedobrovolně teplo dodávat skrz zdi a stropy, jejich navýšenou spotřebu nikdo neodpáře. A to bez ohledu na to, že značná část dodaného tepla skončila mimo příslušný byt.

Fakt, že mnoho lidí v Česku svá obydlí oproti svým zahraničním sousedům přetápí, je známý. Kdo často cestuje, dobře ví, že v Rakousku, Německu, či Velké Británii se chodí doma v zimě ve svetrech, a ne v krátkých kalhotách a tričku. Takové úspory jsou více než žádoucí. Není však možné omezit vytápění natolik, aby to ohrožovalo nejen zdraví osob, ale snižovalo i hodnotu majetku, v tomto případě nemovitosti.

Autor článku: Radek Koch
Radek Koch
Profil
Hlídací pes
Nastavte si zdarma hlídacího psa
*
fullname: email: