Plánujete-li koupit pole, je namístě úvaha, co s ním dál. Jednoduchou možností je dodržet dosavadní pachtovní smlouvu a nechat na půdě hospodařit zemědělce, který ji má v době koupě propachtovanou. Druhou možností je, že máte s pozemkem své vlastní plány. Co vše lze na orné půdě realizovat a za jakých podmínek?
Ornou půdou se rozumí takový pozemek, který je v katastru nemovitostí vedený jako orná půda. Nezáleží tedy na tom, jak pozemek vypadá ve skutečnosti. Může na něm růst bodláčí, ale pokud je v katastru zařazen do kategorie "orná půda", znamená to, že je třeba se podle toho chovat a plánovat jeho využití. Podle vyhlášky č. 26/2007 Sb., příl. č. 1 je orná půda pozemek, na němž se pravidelně pěstují obilniny, okopaniny, pícniny, technické plodiny a jiné zemědělské plodiny, nebo který je dočasně zatravňován.
Možná vás napadne z pole udělat plantáž vánočních stromků, ovocný sad nebo si vypěstovat dřevo na otop. Lze to vůbec?
Podle zákona je možné zemědělskou půdu jako plantáž dřevin využívat nejdéle po dobu 10 let. Jedná-li se o výmladkovou plantáž dřevin, lze ji takto využívat nejdéle po dobu 30 let a délka jednoho pěstebního cyklu nesmí přesáhnout 10 let. V případě nepůvodních druhů (hodně se sází např. japonský topol) je třeba mít povolení odboru životního prostředí.
Na orné půdě lze tedy zřídit plantáž na vypěstování rychle rostoucího dřeva, kterým budete topit, nebo ovocný sad, ale také plantáž vánočních stromků. To se mnohým může zdát jako jednoduchý výdělek, ale podle pěstitelů to není tak. Znamená to dlouhodobou intenzivní práci a je třeba počítat, že od osazení plantáže do první sklizně uplyne minimálně pět let.
Po době stanovené zákonem pro pěstování na plantáži je třeba pozemek rekultivovat, aby byl způsobilý k běžnému zemědělskému využití. To musí trvat minimálně tři roky, než je opět možné zasadit další dřeviny.
Pokud se rozhodnete pro takovou plantáž, je samozřejmé, že budete chtít svůj výdělek chránit. Na oplocení orné půdy, sadu či takové plantáže je třeba získat od stavebního úřadu územní souhlas. K tomu potřebujete dodat údaje o vašem záměru, stačí jednoduchý popis plotu s příslušnými výkresy. Pokud plot vede po hranici pozemku, což je v tomto případě více než pravděpodobné, je potřeba i souhlas sousedů.
Chcete-li na své orné půdě dobře hospodařit, můžete založit remízek. Před násilným slučováním pozemků v padesátých letech se jich v Česku nacházely stovky. Přitom mají zásadní ekologický význam, protože podporují biologickou rozmanitost, chrání půdu před erozivním působením větru a zadržují vodu. Porosty také chrání zvířata před predátory i deštivým počasím. Jejich opětovné zakládání je podporováno dotacemi.
Abyste mohli remízek na vašem poli založit, je třeba obrátit se na příslušný obecní úřad s žádostí o územní souhlas, je-li pozemek větší než 300 m?. V případě menší rozlohy žádné povolení nepotřebujete. U výsadeb nad 1000 m? je třeba získat územní rozhodnutí.
Ornou půdu můžete nechat po určitý čas ležet ladem. Nic na ní nezakládat, nepěstovat. Ovšem je třeba respektovat § 3 zákona o rostlinolékařské péči, který vlastníkovi ukládá, aby se z jeho pozemku nešířily škodlivé organismy a plevely na sousední pozemky.
Koupě pozemku na účelem investice předpokládá především co nejefektivnější návratnost vložených prostředků. Proto je dobré i ornou půdu vhodně využít, ať již pronájmem nebo vlastním podnikatelským záměrem.