Radek Koch
Profil
Problémy s bytovou nouzí mohou Česko ročně stát až 11 miliard korun. Částka zohledňuje ale jen část nákladů, jako jsou výdaje kvůli zdravotním problémům, zhoršení kvality života či odebírání dětí z rodin. Nevyčísluje dopady na vzdělávání, zaměstnanost, kriminalitu, vězeňství či hodnotu nemovitostí v problémových místech.
Podle analýzy organizace České priority přináší bytová nouze zvýšené náklady nám všem. Z celkových nákladů ve výši 11 miliard korun ročně platí veřejné rozpočty přímo zhruba 2,44 miliardy Kč. Výzkumy mimo jiné ukázaly, že lidé v bytové nouzi častěji volají záchrannou službu, chodí na pohotovost či jsou v nemocnici. Experti spočítali také další náklady kvůli psychickým potížím, hospitalizacím, za pobyt dětí v ústavech a náhradních rodinách.
Bytová nouze se týká 9 000 až 25 000 českých domácností. Jelikož však primárně dopadá na rodiny s dětmi, celkem se v ní může nacházet 40 000 až 120 000 obyvatel ČR, z toho cca 37 000 dětí a 5 500 seniorů. Dalším 440 000 lidem hrozí ztráta bydlení.
Stávající způsoby řešení bezdomovectví se v případě opravdu ohrožených lidí ukazují jako nefunkční. Tyto přístupy pracují s předpokladem, že na cestě k samostatnému bydlení je třeba splnit spoustu podmínek. Vyřešit dluhy, najít si práci, stabilizovat svůj zdravotní i psychický stav. To všechno bez stabilního bydlení, které se však ukazuje jako zásadní podmínka pro řešení předcházejících problémů. A pokud osoby bydlení nemají, 80 % osob bez domova se z bezdomovectví nikdy nevymaní a jejich problémy přetrvávají.
Projekt Housing First je právě pro ty, kterým stávající sociální systém neumí účinně pomoci. Řeší jako naprostou prioritu jejich bytovou nouzi. Lidé dostanou běžnou nájemní smlouvu, většinou v městských bytech, a platí přiměřený nájem. V bezpečí domova a s konkrétní podporou sociálních pracovníků se pak mohou zaměřit na to, co je trápí.
Koncept vyvinul v 90. letech Dr. Sam Tsemberis v New Yorku. Následné výzkumy v USA, Kanadě a v několika evropských zemích ukázaly, že Housing First úspěšně ukončuje bezdomovectví u 8 lidí z 10.
V Česku úspěšnost Housing First pilotně ověřilo město Brno, a to jak při práci s rodinami, tak i s jednotlivci a bezdětnými domácnostmi. První projekt nastartovalo v letech 2016–2017. Padesáti brněnským rodinám, které bydlely v soukromých ubytovnách, azylových domech a jiných formách bytové nouze, byla nabídnuta možnost bydlet ve standardním nájemním bytě a byla jim poskytnuta intenzivní podpora pro udržení bydlení ze strany oddělení sociálně právní ochrany dětí, úřadu práce, odboru školství a dalších. Po roce si bydlení udrželo 96 % rodin a 92 % jednotlivců, kterým byla prodloužena nájemní smlouva. Projekt tak ušetřil 1,5 milionu z veřejných prostředků.
Příjemci v novém bydlení nacházejí své místo a soukromí, bezpečí, klid a stálost. To má velký vliv zvláště na děti. Už díky tomu, že mají vlastní pokoj, místo na hračky, svůj první vlastní stůl, jsou děti šťastné a vyrovnanější. Jeden mladík udal zlepšení ve středoškolském studiu a několik rodičů informovalo o nečekaných zlepšeních dětí v oblasti komunikace, přístupu k učení i trávení volného času. Došlo i k jednomu opětovnému sjednocení rodiny, kdy se jedno dítě vrátilo k rodině z dětského domova. Projekt zároveň aktivizoval několik stabilizovaných rodin k pracovním příležitostem. Díky tomu lze u těchto domácností očekávat i postupné snižování zadluženosti.
S ohledem na dosažené výsledky se Brno rozhodlo realizovat další fázi projektu v letech 2020–2022. Zaměřilo se především na seniory, mladé dospělé osoby opouštějící ústavní péči a osoby se zdravotním postižením, pro které připravilo 20 bytů.
Bytová nouze, definovaná absencí bydlení, se v Brně dotýká přibližně 2 000 domácností, z toho se jedná o zhruba 570 rodin s dětmi a více než 1 400 bezdětných domácností. Od roku 2019 začaly Housing First uplatňovat i další města. V roce 2020 bylo v 18 městech po celé republice zabydleno již 375 bytů.
