0 k porovnání

Při stavbě nového domu se zpřísnily podmínky pro záchyt dešťové vody. Co vše musíte splnit?

Pokud kupujete pozemek a chystáte stavbu rodinného domu, budete muset věnovat více pozornosti řešení vsakování či odtoku dešťové vody na pozemku. Pokud nebude toto řešení součástí projektu, stavební úřad nemusí stavbu povolit.

Povinnosti pro hospodaření s dešťovou vodou má obec i stavebník. Pravidla pro správné nakládání s dešťovou vodou má Česká republika již od roku 2009. Nyní však jsou upraveny tak, že stavebník musí konkrétně při návrhu domu vyřešit, jak dešťovou vodu ze střechy a odvodňovaných ploch zachycovat a zadržovat na pozemku tak, aby neodtékala najednou. 

Povinností obce je napomáhat svým občanům, aby bylo hospodaření s dešťovou vodou ku prospěchu krajiny. Především by měla mít vybudovanou dešťovou kanalizaci, znát dobře geologii a vsakovací podmínky na území obce, minimalizovat souvislé betonové a jinak nepropustné povrchy, a pečovat o vodní toky ve svém katastru. Vzhledem k horšící se situaci v hospodaření s vodou i kvůli stále pokračujícímu suchu, vstoupila od ledna 2021 v platnost novela vodního zákona, která ukládá stavebníkům i další povinnosti

Jak záchyt a vsakování dešťové vody řešit?

Pokud obec nemá hydrogeologické informace, bude třeba si nechat vypracovat posudek u specializované firmy. Podle typu podloží a místních podmínek se tak zjistí, jak je třeba s dešťovou vodou nakládat. Prioritně by se voda měla vsáknout do půdy, na kterou spadla.

Pokud to není vzhledem k místním podmínkám možné (špatné podloží, nepropustné jíly apod.), povoluje zákon vypouštět dešťovou vodu do oddělené dešťové kanalizace. Ve výjimečných případech (např. když dešťová kanalizace v obci neexistuje) povoluje zákon vypouštění dešťové vody do stokové kanalizace.

Vodu ale nelze nechat vsakovat nebo vypouštět do kanalizace kdykoli a jakkoli, to by mohlo způsobit značné problémy například při přívalových deštích. Měla by se tedy vypouštět postupně, tzv. regulovaně. Řešením jsou většinou vsakovací systémy a podzemní či retenční nádrže.

Vsakovací jáma nebo drenážní systém vodu neušetří

Vsakování vody může zajistit jáma naplněná kamenivem. Důležitá je správná volba velikosti, aby nedocházelo k odtoku vody na sousední pozemky. Další možností je systém drenáží z drenážních trubek. V nich se voda dočasně zadržuje a podle propustnosti půdy se zvolna vsakuje do podzemí. Nevýhodou vsakovacích systémů jsou ale rozsáhlé zemní práce, přesuny zeminy a štěrku a postupné zanášení jam zeminou. Především ale dešťová voda není nijak využívána. Přednost by proto měly dostat nádrže na vodu.

Podzemní nebo retenční nádrž?

Retenční nádrž zadržuje po nějakou dobu srážkovou nebo přívalovou vodu, která je následně vypouštěna do vodního toku. Tyto nádrže se budují především u průmyslových objektů a neslouží k opětovnému využití vody. K tomu slouží podzemní nádrž, v níž se voda nejen zadrží, ale může se i využít na zálivku zahrady, ke splachování toalety či pro úklidové práce.

Cílem je šetřit pitnou vodu, a tím zároveň šetřit na měsíčních výdajích za vodné a stočné.

Nádrže na dešťovou vodu mohou být podzemní i nadzemní, plastové i betonové. Každopádně při efektivním využití dešťové vody lze ušetřit až 50 % spotřeby vody v domácnosti. Navíc stát nejen ukládá stavebníkům nové povinnosti, ale také je podporuje, aby je mohli splnit. Proto lze pro tento účel využít dotaci v programu Dešťovka, který nabízí podporu do výše až 50 % celkových způsobilých výdajů na zřízení takové nádrže.

Nová povinnost řešení dešťové vody na vlastním pozemku nesporně znamená navýšení rozpočtu na stavbu. Je to ale jedna z mála investic, jejíž návratnost - vzhledem k úsporám užitkové vody i poskytnuté dotace - je velmi rychlá.

Autor článku: Radek Koch
Radek Koch
Profil
Hlídací pes
Nastavte si zdarma hlídacího psa
*
fullname: