0 k porovnání

Pasivní, nulový nebo nízkoenergetický? Čím se liší tyto typy domů?

Zákon č. 406/2000 Sb., ukládá, aby stavby navržené od jistého data byly projektovány jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Od roku 2020 platí tato povinnost také pro rodinné domy. A 1. 9. 2021 nabyla účinnosti vyhláška č. 264/2020 Sb., která přináší významné zpřísnění požadavků na energetickou náročnost novostaveb a výrazně rekonstruovaných staveb. Pojďme se podívat, jaké pojmy se nyní pro stavby používají, a co to v praxi znamená.

Budova s téměř nulovou spotřebou energie
Požadavky na tento typ stavby se zpřísnily od 1. ledna letošního roku, ale pojem jako takový známe již od roku 2010 (zkratka NZEB z anglického "nearly zero energy building"). Na rozdíl od dalších energetických standardů není tato budova definovaná pomocí číselných hodnot měrné potřeby tepla na vytápění, ale hodnotí se pomocí tzv. referenční budovy. Tedy nová budova se porovnává s budovou o stejné geometrii a orientaci, která má standardizované vstupní parametry. Odborníci odhadují, že zpřísnění energetických požadavků pro tento typ stavby zvýší celkové náklady průměrně o 1 až 2 %, což je u rodinného domu zhruba mezi padesáti až osmdesáti tisíci korunami. Tyto vícenáklady by se však měly brzy vrátit v úsporách za energie.

Nízkoenergetický dům
Tento dům je definován od letošního roku měrnou potřebou tepla na vytápění, která nepřekračuje 50 kWh/m2 za rok. Dalším pojmem je budova s velmi nízkou energetickou náročností, která se blíží pasivnímu domu. Hodnota měrné spotřeby tepla na vytápění je stanovena na dvou úrovních, a to 20 nebo 15 kWh/m2. Hodnota se vypočítává podle určité metodiky, která je uvedena ve vyhlášce č. 78/2013 Sb., a používá se především pro výpočty v programu Nová zelená úsporám při žádosti o dotaci.

Pasivní dům
Pasivní dům je v současné době nejoptimálnějším řešením úspor a využívání energie v bydlení. Hranice měrné spotřeby tepla na vytápění je 15 kWh/m2 za rok. U tohoto domu se ale sleduje podstatně více parametrů. Především neprůvzdušnost obálky budovy, míra primární neobnovitelné energie, nutnost instalace systému nuceného větrání se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu a další. Pasivní dům je obvykle potřeba vytápět 15 až 20 dní ročně, takže vyúčtování za palivo nebo elektřinu tvoří jenom malý zlomek výdajů domácnosti. Správně postavený pasivní dům plní nejen všechny legislativní požadavky na nově postavené budovy, ale také i podmínky pro získání dotací v programu Nová zelená úsporám.

Nulový, plusový a ostrovní – domy, které si vystačí s vlastní energií
Vybavíme-li pasivní dům dostatečným množstvím technologie, může se stát, že dům vyrobí stejné množství energie, které potřebuje na doplnění svých energetických ztrát. Pokud vyrobí energii navíc, jedná se o plusový dům. Přebývající energii může vlastník poslat do energetické soustavy, nebo ji využít přímo v budově.

Posledním typem budovy, která je zcela nezávislá na externích zdrojích, je autonomní neboli ostrovní dům. Ten není napojen na veřejnou energetickou síť, funguje sám o sobě a je schopen kdykoli pokrýt své potřeby. Voda je přiváděna ze studny, odpady řeší vlastní jímka, elektřinu obvykle vyrábějí fotovoltaické panely v kombinaci s akumulátorem. Jako záloha pak slouží benzinový nebo dieselový generátor. Vytápění objektu zajišťují kamna nebo kotel na dřevo či uhlí. Majitelé ostrovních domů uvádějí, že snížit celkovou spotřebu energií lze i bez významné redukce životního standardu či komfortu. Přitom výstavba takového domu nemusí být zvláště nákladná, protože přípravná fáze neobsahuje řešení povolení k napojení na inženýrské sítě a tvoření přípojek.

Úspory energií nabývají na stále větší důležitosti, a to ve všech oborech. V bydlení se energetická spotřeba dotýká každého z nás. Proto i při výběru nového bydlení je třeba informovat se na energetickou náročnost nemovitosti, případně ještě před podpisem kupní smlouvy zjistit, jak lze spotřebu energie efektivně snížit.

Autor článku: Radek Koch
Radek Koch
Profil
Hlídací pes
Nastavte si zdarma hlídacího psa
*
fullname: phone: