0 k porovnání

Jaké výhody a nevýhody přináší bydlení v družstevním bytě?

7.7.2020 - Ještě do nedávna se zdálo, že vlastnictví družstevního bytu bude minulostí. V současné době však družstevní bytová výstavba opět ožívá. Důvodem je především nižší dostupnost vlastního bydlení. A tak i v naší zemi zakládají některá města nebo developeři bytová družstva v rámci konkrétních developerských projektů.

Družstevník není majitelem bytu v pravém slova smyslu. Je pouze podílníkem v bytovém družstvu a dům patří jako celek družstvu, které investovalo do jeho výstavby a stará se o jeho správu. Družstevní byty jsou však většinou levnější a startovací investice je podstatně, i o čtvrtinu, menší než byty v osobním vlastnictví.

Za méně ho však také můžete tzv. prodat. Nebudete totiž prodávat byt, ale svůj podíl v bytovém družstvu. Což je na druhou stranu mnohem jednodušší a finančně méně náročnější než převod bytu v osobním vlastnictví. Není třeba nic zapisovat do katastru nemovitostí, neplatí se daň z nabytí apod. Družstevník uzavře smlouvu o převodu družstevního podílu s kupujícím a tuto smlouvu družstvo zaregistruje ve své databázi.

Nový družstevník má pak právo v bytě bydlet, či ho, za podmínek daných stanovami družstva, také pronajímat.

Dědí se družstevní podíl
U družstevního bytu se nedědí byt jako takový, ale podíl v bytovém družstvu. Pokud v bytě bydlí manželé, podíl v družstvu zdědí automaticky žijící manžel.  

Odlišná situace nastává, když je dědiců více. Ideální samozřejmě je, když se dědicové dohodnou, že vlastníkem družstevního podílu se stane jeden z nich a s ostatními se vypořádá. Avšak není to vždy možné, a nyní ani nutné. Od roku 2014 je možné nabývat družstevní podíl v bytovém družstvu do spoluvlastnictví (§ 597 zákona o obchodních korporacích), pokud to stanovy družstva nevyloučí. V takovém případě jsou spoluvlastníci společnými členy a společnými nájemci bytu s tím, že práva a povinnosti vůči družstvu vykonává vždy jeden z nich na základě dohody. Ten pak zbylé spoluvlastníky družstevního podílu ve vztahu k družstvu zastupuje. Například hlasuje na členské schůzi nebo jedná s představenstvem družstva.

Stanovy družstva mohou spoluvlastnictví vyloučit
Příslušné paragrafy zákona o obchodních korporacích však spoluvlastnictví družstevního podílu nenařizují, pouze umožňují. Bytová družstva mohou spoluvlastnictví svými stanovami vyloučit. Jestliže to tak, je, musí se dědici dohodnout, kdo z nich družstevní podíl získá. Nedohodnou-li se, bude muset rozhodnout soud. Většinou soud přiřkne členský podíl v bytovém družstvu všem dědicům v poměru jejich podílů. To však není žádná výhoda, spíš naopak.

V konečném důsledku to znamená, že žádný z dědiců nemůže být členem bytového družstva, a tedy ani nájemcem bytu, protože podíl nenabyl celý. Opět tedy nastupuje buď možnost dohody dědiců, nebo řešení soudní cestou. Ten pak určí, který z dědiců bude členem bytového družstva a nájemcem družstevního bytu a jakým způsobem se musí vypořádat s ostatními dědici.

I když tedy stanovy bytového družstva nevyloučí spoluvlastnictví, je třeba zvážit jeho praktické dopady, jako je společné užívání bytu, možnost pronájmu a jeho správu. Jako v mnoha případech, i v případě dědění družstevního bytu více dědici se tak jeví dohoda jako nejjednodušší způsob majetkového vypořádání a soud jako instance poslední. 

Autor článku: Radek Koch
Radek Koch
Profil
Hlídací pes
Nastavte si zdarma hlídacího psa
*
fname: lname: