AML zákon / VOS (whistleblowing)

AML zákon

Při obchodu s nemovitostmi dochází ke změnám charakteru vysokých majetkových hodnot klienta a proto jsou všichni obchodníci s nemovitostmi a realitní kanceláře povinni se aktivně podílet na prevenci praní špinavých peněz. V ČR tuto oblast upravuje tzv. zákon č. 253/2008 Sb. nebo také AML zákon či zákon proti praní špinavých peněz, který těmto typům podnikajících subjektů ukládá plnit řadu tzv. AML povinností.

Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů

• Bývá označován také jako AML zákon díky zkratce z anglického označení „proti praní špinavých peněz“ – „Anti Money Laundering“.
• Jeho novela účinná od 1. 7. 2017 přinesla řadu změn v oblasti práv a povinností fyzických i právnických osob. Nově byl rozšířen okruh tzv. povinných osob, které mají nejen povinnost identifikace a kontroly klienta, ale také vyhodnocování rizik dané obchodní transakce.

Povinná osoba

Povinnou osobou jsou zákonem vyjmenované zpravidla podnikatelské subjekty, pokud se podílí na transakcích, které jsou potenciálně zneužitelné pro praní peněz nebo financování terorismu. Dle AML zákona jsou povinnými osobami zejména:

• úvěrové instituce (banky, spořitelní a úvěrní družstva);
• finanční instituce (centrální depozitář cenných papírů, investiční fondy, penzijní společnosti, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu, poskytovatelé leasingů, úvěrů, pojišťovny, směnárny, atd.);
• provozovatelé hazardních her;
• osoby oprávněné k obchodování s nemovitými věcmi nebo ke zprostředkování obchodu s nimi (realitní kanceláře);
• auditoři, daňoví poradci, účetní;
• soudní exekutoři, notáři, advokáti – při úschově peněz nebo cenných papírů a dále při jednání jménem klienta na základě plné moci při koupi nemovitostí nebo obchodních podílů, při správě majetku klienta, při zakládání obchodních společností…);
• osoby oprávněné k obchodování s kulturními památkami;
• osoby oprávněné k obchodování s použitým zbožím nebo přijímání věcí do zástavy (bazary, zastavárny);
• osoby poskytující služby spojené s virtuální měnou (např. i provozovatelé e-shopů přijímající platby ve virtuální měně) a další.

Identifikace klienta

• Mezi základní povinnosti, které zákon povinným osobám ukládá, je povinnost identifikovat klienta. Tuto povinnost mají povinné osoby obecně vždy, je-li zřejmé, že hodnota obchodu klienta překročí částku 1 000 EUR.
• Povinnost identifikovat klienta v praxi znamená, že si povinná osoba u klienta – fyzické osoby – za jeho přítomnosti zaznamená údaje a tyto ověří z průkazu totožnosti, nejčastěji občanského průkazu, který obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, jež má povinná osoba povinnost u klienta zjišťovat. Těmito údaji jsou jméno, příjmení, datum narození, bydliště, pohlaví, orgán, který průkaz totožnosti vydal, a dobu jeho platnosti.
• U právnických osob se zjišťuje obchodní firma, sídlo, identifikační číslo a dále se výše popsaným postupem identifikuje rovněž fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu takové právnické osoby. V případě zastoupení fyzické nebo právnické osoby zmocněncem na základě plné moci, je identifikován tento zmocněnec, stejně tak platí pro zákonného zástupce.
• Údaje z identifikace klienta se archivují po dobu 10 let po uskutečnění transakce. V rámci identifikace by pak povinná osoba měla rovněž zaznamenat, zda dotyčná osoba není politicky exponovanou osobou (tzv. PEP).
• Povinnost identifikace klienta vzniká povinné osobě dle § 7 AML zákona v následujících případech:
  • když hodnota obchodu překročí částku 1 000 EUR, a dále bez ohledu na tento limit
  • pokud jde o podezřelý obchod;
  • pokud jde o vznik obchodního vztahu;
  • při uzavření smlouvy o nájmu bezpečnostní schránky nebo smlouvy o úschově;
  • při nákupu kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty, použitého zboží nebo zboží bez dokladu o jeho nabytí ke zprostředkování jejich prodeje anebo přijímání věcí do zástavy;
• při výplatě zůstatku zrušeného vkladu z vkladní knížky na doručitele;
• a při výplatě plnění ze životního pojištění.

Kontrola klienta

• Další povinností, kterou AML zákon povinným osobám ukládá, je dle ust. § 8 AML zákona kontrola klienta. Povinná osoba provádí kontrolu klienta v rozsahu potřebném k posouzení možného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu.
• Kontrola klienta se provádí v těchto situacích:
  • je-li zřejmé, že obchod mimo obchodní vztah dosáhne hodnoty 15 000 EUR nebo vyšší;
  • před uskutečněním obchodu mimo obchodní vztah s politicky exponovanou osobou;
  • je-li obchod mimo obchodní vztah uzavírán s osobou usazenou v zemi, kterou na základě označení Evropské komise či z jiného důvodu je třeba považovat za vysoce rizikovou; dále
  • pokud jde o podezřelý obchod;
  • při vzniku obchodního vztahu
  • při uzavření smlouvy o nájmu bezpečnostní schránky nebo smlouvy o úschově při hodnotě nad 2 000 EUR.
• Klient je dle ust. § 9 odst. 7 AML zákona povinen poskytnout povinné osobě veškeré informace a související doklady, které jsou nezbytné k provedení kontroly. V souvislosti s uvedenou povinností rovněž zákon opravňuje povinné osoby k pořizování kopií či výpisů dokladů, které klient v rámci kontroly předloží, jakož i k jejich následnému zpracování.
• Povinná osoba je dle ust. § 15 AML zákona povinna odmítnout uskutečnění obchodu nebo uzavření obchodního vztahu v případě, že se klient odmítne podrobit identifikaci nebo identifikaci nelze provést, odmítne doložit plnou moc nebo neposkytne potřebnou součinnost při kontrole. V souvislosti s novelou AML zákona je třeba zmínit i zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje denní limit pro platby v hotovosti na maximální částku ve výši 270 000 Kč. Zákon výslovně stanovuje povinnost příjemce odmítnout platbu v hotovosti nad stanovený limit. Částky přesahující 270 000 Kč mají poskytovatelé platby povinnost převést bezhotovostně.

 

 

Vnitřní oznamovací systém (VOS)

podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (whistleblowing)

 

realizovaný ze strany společnosti CERET Reality s.r.o.

IČO: 28670591, se sídlem: Volyňských Čechů 837, Žatec, 438 01,

tel.: +420 725 814 666, e-mail: reality@ceret.cz, ID datové schránky: bxcvg7k, web: www.ceret.cz

(dále jen jako „Realitní zprostředkovatel“)

 

1. Úvod

Společnost CERET Reality s.r.o. již od svého vzniku dbá na svoji dobrou pověst, a proto klade důraz na čestné, zákonné, etické a transparentní jednání jak uvnitř společnosti, tak i vůči klientům, dodavatelům a jiným třetím osobám zároveň. „Realitní zprostředkovatel“ netoleruje protiprávní jednání a snaží se vždy činit vše pro to, aby byla možnost protiprávního jednání ze strany jejích zaměstnanců, spolupracovníků, statutárních orgánů a jiných osob eliminována.

Doposud tak činila zejména prostřednictvím ustanovení § 251 zák.č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v rámci pracovně-právních vztahů, resp. skrze vnitropodnikovou firemní kulturu a společenskou zodpovědnost.

Nově „Realitní zprostředkovatel“ zavádí tento vnitřní oznamovací systém, který umožní lépe oznamovat možné protiprávní jednání a chránit oznamovatele před odvetnými opatřeními (whistleblowing), čímž přispěje k dalšímu formování firemní kultury ve společnosti a rozvoji profesionálního a etického podnikání v České republice i zahraničí. Prioritou je vytvoření takového systému a firemního prostředí, které umožní osobám oznámit podezření na trestný čin, přestupek či jiné škodlivé jednání bez obav z postihu a s jistotou, že jejich podnět bude řádně prošetřen a v případě pochybení budou přijata příslušná opatření ke zjednání nápravy.

 

2. Podávání a postup posuzování oznámení o možném protiprávním jednání

 

A. Jaké jednání lze oznamovat?

A.1 Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“) upravuje oznámení, které lze oznamovat prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, resp. podle ustanovení § 2 zákona o ochraně oznamovatelů.

A.2 Jedná se o možné protiprávní jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti a které:

a) má znaky trestného činu,

b) porušuje zákon o ochraně oznamovatelů, nebo

c) porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti:

      1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,

      2. daně z příjmů právnických osob,

      3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

      4. ochrany spotřebitele,

      5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,

      6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,

      7. ochrany životního prostředí,

      8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,

      9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,

    10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,

    11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,

    12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,

    13. ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo

    14. fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.

A.3 V případě, že se nejedná o oznámení jednání mající znaky trestného činu, musí oznamované jednání porušovat předpisy spadající do oblastí vymezených výše pod č. 1 až 14.

A.4 Prací nebo jinou obdobnou činností, jak je uvedeno v ustanovení § 2 odst. 3 a 4 zákona o ochraně oznamovatelů, se rozumí:

a) závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu,

b) služba,

c) samostatná výdělečná činnost,

d) výkon práv spojených s účastí v právnické osobě,

e) výkon funkce člena orgánu právnické osoby,

f) plnění úkolu v rámci činnosti právnické osoby, v jejím zájmu, jejím jménem nebo na její účet,

g) správa svěřeneckého fondu,

h) dobrovolnická činnost,

i) odborná praxe nebo stáž,

j) výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění

A.5 Prací nebo jinou obdobnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí i ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost.

 

B. Jakým způsobem lze oznámení učinit?

B.1 Oznámení lze podat prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému „Realitního zprostředkovatele“ (dále jako „příslušná osoba“), Ministerstvu spravedlnosti ČR nebo uveřejnit za podmínek uvedených v ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně oznamovatelů.

B.2 Příslušná osoba je osoba, která je určena „Realitním zprostředkovatelem“ k přijímání a posuzování důvodnosti oznámení o možném protiprávním jednání, která navrhuje (v případně důvodnosti oznámení) opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu.

Příslušnou osobou byl jmenována Jitka Kochová, DiS., jednatelka společnosti. Ta při výkonu své činnosti postupuje nestranně a je vázán mlčenlivostí.

B.3 Oznámení je možné podat příslušné osobě, tj. paní Jitce Kochové, DiS.

1) Písemně doručením v obálce označené „VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM“, na které je uvedeno „Neotevírat, důvěrné“ na adresu:

Jitka Kochová, DiS.
CERET Reality s.r.o.
Volyňských Čechů 837, Žatec, 438 01

2) Elektronicky na e-mailovou adresu: jitka.kochova@ceret.cz  

3) Telefonicky na telefon příslušné osoby tel. č. 725 703 755, která se posléze s oznamovatelem osobně sejde.

 

C. Jaký je postup při či po doručení oznámení?

C.1 Prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému lze oznámení podat ústně nebo písemně (viz odst. B.1 až B.3). Požádá-li o to oznamovatel, je příslušná osoba povinna oznámení přijmout osobně v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 14 dnů ode dne, kdy o to oznamovatel požádal.

C.2 O přijetí oznámení podle odstavce C.1 je příslušná osoba povinna do 7 dnů ode dne jeho přijetí písemně vyrozumět oznamovatele, ledaže

a) oznamovatel výslovně požádal příslušnou osobu, aby ho o přijetí oznámení nevyrozumívala, nebo

b) je zřejmé, že vyrozuměním o přijetí oznámení by došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele jiné osobě.

C.3 Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. O prodloužení lhůty a důvodech pro její prodloužení je příslušná osoba povinna oznamovatele písemně vyrozumět před jejím uplynutím. Odstavec C.2 se použije obdobně.

C.4 Zjistí-li příslušná osoba při posuzování důvodnosti oznámení, že nejde o oznámení podle tohoto zákona, bez zbytečného odkladu o tom písemně vyrozumí oznamovatele.

C.5 Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba povinnému subjektu navrhne opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu. Je-li oznámení podáno u příslušné osoby povinného subjektu, pro který oznamovatel nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, navrhuje příslušná osoba nápravná opatření osobě, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nevylučuje-li to povaha věci. Nepřijme-li povinný subjekt opatření navržené příslušnou osobou, přijme k předejití nebo nápravě protiprávního stavu jiné vhodné opatření; to neplatí, jde-li o opatření navržené jiné osobě než povinnému subjektu, který tuto příslušnou osobu určil. O přijatém opatření povinný subjekt neprodleně vyrozumí příslušnou osobu, která o něm bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele. Odstavec C.2 se použije obdobně.

C.6 Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že na základě skutečností uvedených v oznámení a z okolností, které jí jsou známy, neshledala podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledala, že oznámení se zakládá na nepravdivých informacích, a poučí oznamovatele o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci.

C.7 O ústním oznámení se pořídí jeho zvuková nahrávka nebo záznam, který věrně zachycuje podstatu ústního oznámení. Zvukovou nahrávku ústního oznámení lze pořídit pouze se souhlasem oznamovatele. Příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec umožní oznamovateli, aby se k záznamu nebo přepisu zvukové nahrávky, byl-li pořízen, vyjádřil; vyjádření oznamovatele se k záznamu nebo přepisu přiloží.

 

D) Zákaz poskytnutí údajů a evidence a uchovávání oznámení

D.1 Příslušná osoba neposkytne informace, které by mohly zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení. Tuto povinnost má i třetí osoba, která získá přístup k oznámením nebo do evidence údajů o přijatých oznámeních v rozporu s § 21 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů

D.2 Informace o totožnosti oznamovatele je možné poskytnout jen s jejich písemným souhlasem, ledaže je příslušná osoba povinna tyto informace poskytnout příslušným orgánům veřejné moci podle jiných právních předpisů. Poskytují-li příslušná osoba informaci o totožnosti oznamovatele orgánu veřejné moci je povinna o tom předem oznamovatele vyrozumět společně s důvody, pro které jsou povinni informaci o totožnosti poskytnout, a umožnit oznamovateli, aby se k poskytnutí informace vyjádřil.

D.3 Příslušná osoba je povinna v elektronické podobě vést evidenci údajů o přijatých oznámeních, a to v rozsahu:

a) datum přijetí oznámení,

b) jméno, příjmení, datum narození a kontaktní adresa oznamovatele, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele, jsou-li jim tyto údaje známy,

c) shrnutí obsahu oznámení a identifikace osoby, proti které oznámení směřovalo, je-li jim její totožnost známa,

d) datum ukončení posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou  a jejich výsledek.

D.4 Příslušná osoba je povinna uchovávat oznámení podané prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a dokumenty související s oznámením po dobu 5 let ode dne přijetí oznámení.

D.5 Do evidence podle odstavce D.1, k dokumentům souvisejícím s oznámením a k oznámením uchovávaným podle odstavce D.2 má přístup v případě oznámení podaných prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému pouze příslušná osoba.

 

E) Možnost podat oznámení Ministerstvu spravedlnosti, resp. v případě porušení AML zákona Finančnímu analytickému úřadu

Zaměstnanci dle ustanovení § 2 odst. 3 a 4 zákona o ochraně oznamovatelů mohou podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů podat oznámení taktéž Ministerstvu spravedlnosti, nicméně při oznamování porušení zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákona) je nutné využít oznamovací systém Finančního analytického úřadu (FAÚ).

 

Tento vnitřní oznamovací systém „Realitního zprostředkovatele“ je uveřejněn na stránkách www.ceret.cz.

 

V Žatci, dne 27.07.2023

 

CERET Reality s.r.o. – za společnost jedná jednatelka Jitka Kochová, Dis.